Ulcerózní kolitida

Dušnost

Vzniká nejčastěji v dúsledku chudokrevnosti nebo snížené kamacity plic. Může být patrná i při minimáln námaze.

 

Rychlý nebo nepravidelný
srdeční tep

Je častým důsledkem horečky, únavy či nedostatku krve. Někdy ji doprovází pocit slabosti nebo závratě.

 

Zvýšená teplota (až horečka)

Signalizuje zánětlivou aktivitu a může být provázena zimnicí či pocitem vyčerpání. Často se objevuje při vzplanutí nemoci.

 

Krev ve stolici

Je důsledkem krvácení se zánětem poškozené sliznice tlustého střeva. Může být jasně červená nebo smíšená s hlenem.

 

Jaké komplikace mohou
při ulcerózní kolitidě nastat?

Typické komplikace zahrnují:

• ● primární sklerotizující cholangitida, která poškozuje žlučové cesty
• ● zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva

• ● špatný růst a vývoj u dětí a mladých lidí

Nežádoucím účinkem některých léků používaných k léčbě ulcerózní kolitidy může být rozvoj osteoporózy.

Jak se kolitida diagnostikuje?

Diagnostika onemocnění je podobná diagnostice Crohnovy choroby. Vychází z krevních testů, endoskopických vyšetření (gastroskopie – horní část trávicího traktu a kolonoskopie – spodní část trávicího traktu), ultrazvukového vyšetření a dalších.

Jaké máme možnosti léčby?

Úplné vyléčení ulcerózní kolitidy bohužel zatím není možné. Cílem léčby je, stejně jako u Crohnovy choroby, navození a udržení remise. To znamená zmírnění příznaků během vzplanutí a zabránění jejich návratu. Mezi medikamentózní léčbu patří:

Mezi medikamentózní léčbu patří:

Při selhání uvedené léčby je možné podávat biologickou léčbu. V urgentních stavech (např. perforaci, krvácení, endotoxickém šoku apod.) je nutné přistoupit k chirurgické terapii. K chirurgickým zásahům se též přistupuje při selhání konzervativní léčby.

Vliv stravy na ulcerózní kolitidu

Názory na vliv stravy při ulcerózní kolitidě se různí. Ve fázi aktivního zánětu je lékaři doporučovaná bezezbytková strava. Tedy dieta, při které se nekonzumují žádné špatně stravitelné potraviny, které by mohly následně mechanicky dráždit střevní sliznici (typicky jídlo s vysokým obsahem vlákniny, oříšky, semínka, luštěniny, případně také tučná nebo smažená jídla). Obecně se také doporučuje opatrnost ohledně konzumace pálivých jídel, případně také pozorování, jaký vliv ve vztahu k symptomům onemocnění má mléko a mléčné výrobky.

Ač lékaři běžně nedávají žádná doporučení pro zlepšení stavu ulcerózní kolitidy nebo pro prodloužení klidové fáze onemocnění, řada pacientů s kolitidou poukazuje na efektivnost té nebo oné specializované diety. Problém je v tom, že je velmi individuální, jaká dieta komu pomůže. Nejčastěji se setkáme s úspěchem u nízkosacharidových diet, tedy např. u paleo diety, carnivore diety, specifické karbohydrátové diety a podobně. Tedy by se zdálo, že klíčem je snížení konzumace sacharidů. Proti tomu ale svědčí zkušenosti jiných pacientů, kterým pomohla například vegetariánská nebo makrobiotická strava, které obsah karbohydrátů a cukrů ve stravě příliš neřeší.

Jaký je tedy závěr? Nedá se popřít, že změna stravovacích návyků může pomoci, a to i značně. Nicméně účinek je velmi individuální a nedá se obecně doporučit, kdo bude benefitovat z jaké diety. Člověk, který si tedy chce pomoci při kolitidě se stravou, pravděpodobně dojde k závěru, že zkrátka může jedině vyzkoušet konkrétní způsob stravování a sám vypozorovat, jaká dieta mu bude nejlépe fungovat. Zde můžeme nabídnout hypotézu, že princip funkčnosti výše uvedených diet se může odvíjet od dopadu takto výrazné změny stravování na mikrobiom daného člověka.

Existuje tedy nějaký optimální jídelníček
nebo dieta u ulcerózní kolitidy?

Zkušenosti pacientů s ulcerózní kolitidou naznačují, že něco jako obecně doporučitelná „ideální dieta“ neexistuje a optimální složení jídelníčku je tedy u lidí s kolitidou velmi individuální. Řešením může být buď vyzkoušení některých typů dietních režimů, jak zmiňujeme výše, nebo vedení takzvaného stravovacího deníku.

Vedení stravovacího nebo také dietního deníku spočívá v tom, že si člověk poctivě zapisuje vše, co v daný den jí a pije. Jestliže si všimne, že se mu po konzumaci konkrétního jídla nebo skupiny jídel symptomy onemocnění nebo celkový stav zhorší, z jídelníčku je zkusí vyřadit. Následně pozoruje, jestli vysazení tohoto jídla mělo za výsledek zlepšení nebo stabilizaci stavu, snížení symptomů, nebo zkrátka jakýkoli pozitivní efekt. Po čase, ideálně v klidové fázi onemocnění, může vyzkoušet jídlo znovu do jídelníčku zařadit.

Zhoršení stavu nebo symptomů znamená potvrzení, že dané jídlo skutečně není vhodné. Pokud naopak tentokrát k zhoršení nedojde, je možné tuto potravinu s obezřetností do jídelníčku pomalu zkusit navrátit. Tímto způsobem se krok za krokem stanoví, jaká jídla pro daného člověka patří do kategorie nevhodných a naopak, která potíže nezpůsobují. Na takto identifikovaných dobře tolerovaných potravinách je pak dobré postavit dlouhodobý, pestrý ale bezpečný jídelníček.

Jaké jsou vyhlídky na nové,
efektivní léčebné metody?

V současné době probíhá velké množství výzkumů a klinických studií s cílem efektivnější a cílenější léčby ulcerózní kolitidy. Ty, které se dnes jeví jako nejnadějnější, můžeme rozdělit do dvou skupin dle léčebného principu, na který se zaměřují.

Léčba ulcerózní kolitidy
založená na ovlivnění
mikrobiomu

Nejen u léčby střevních zánětů, ale obecně u řady autoimunitních onemocnění je velkým tématem úloha mikrobiomu a jeho vliv na rozvoj a průběh autoimunitních onemocnění. V této oblasti existují dva hlavní směry. Jeden se zaměřuje na eliminaci patogenu podezřelého z aktivace neadekvátní imunitní odpovědi. Jedním takovým patogenem je např. bakterie klebsiella, která je na základě několika studií spojována se vznikem nebo zhoršeným průběhem ulcerózní kolitidy, crohnovy choroby, ale také u primární sklerozující cholangitidy. Antibiotická léčba je v tomto případě však problematická. Objevují se však nové přístupy v čele s terapií prostřednictvím bakteriofágů, což jsou viry schopné cílené eliminace konkrétních typů bakterií (aniž by ohrozily okolní prospěšné bakterie střevního traktu)

Druhým směrem je dodání prospěšných bakterií do střevního traktu. Vzhledem k tomu, že však zatím není známo, jak vypadá takový zdravý, optimální mikrobiom, dává zatím pravděpodobně největší smysl takzvaná transplantace střevního mikrobiomu. Tu můžeme znát také pod pojmem fekální transplantace či pod zkratkou FMT. Při této terapii se odebere stolice zdravého dárce, přefiltruje se a získaný filtrát se endoskopicky implantuje do střeva příjemce. Tato léčba se už několik let ve výjimečných případech používá při léčbě infekční kolitidy způsobené bakterií clostridium difficile, nicméně je zároveň zkoumána jako potenciální terapeutická metoda i u crohnovy choroby, kolitidy a dalších autoimunitních onemocnění.

Léčba ulcerózní kolitidy
založená na opravě
imunitní reakce

Principielně odlišné, nicméně obdobně zajímavé a nadějné jsou zkoumané metody léčby založené na opravě imunitní reakce organismu. Ač jsou založené na využití rozdílných látek, oba výzkumy vynikají tím, že oproti dnešní léčbě založené na potlačení imunitní reakce mají za cíl imunitní reakci modulovat, respektive ji opravit a navrátit do rovnovážného stavu, tak aby se zastavila konkrétní přehnaná imunitní reakce způsobující zánět, ovšem bez negativního ovlivnění ostatních imunitních procesů. Do této oblasti spadá například výzkum společnosti Imcyse či Mozart Therapeutics.

Stimulace
bloudivého nervu

Jiným příkladem optimalizace imunitní reakce je elektrostimulace bloudivého nervu, která v úvodních fázích studií prokázala účinnost u onemocnění jako je revmatoidní artritida, crohnova choroba či ulcerózní kolitida, ale je dále studována i u dalších autoimunitních onemocnění.

Pokud ve výše uvedeném článku naleznete tvrzení o snížení rizika onemocnění, upozorňujeme, že na vzniku onemocnění se podílí více rizikových faktorů a že úprava jednoho z těchto rizikových faktorů může nebo nemusí mít příznivý účinek.

Zdroje

1. https://endogastro.cz/idiopaticke-zanety/

2. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/ulcerative-colitis/symptoms-causes/syc-20353326

3. https://www.nhs.uk/conditions/ulcerative-colitis/

4. https://www.crohnscolitisfoundation.org/what-is-ulcerative-colitis

5. https://www.medicalnewstoday.com/articles/151620

6. https://www.webmd.com/ibd-crohns-disease/crohns-disease/specific-carbohydrate-diet-overview

7. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5647120/

8. https://www.timesofisrael.com/israeli-scientists-developing-precision-viruses-that-kill-bowel-harming-bacteria/ 

9. https://crohnsandcolitis.ca/About-Crohn-s-Colitis/IBD-Journey/Treatment-and-Medications/Emerging-Therapies

10. https://www.emjreviews.com/gastroenterology/news/nerve-stimulation-study-shows-promise-for-ibd-patients/ 

11. https://www.nature.com/articles/d41586-021-01841-y 

12. https://www.imcyse.com/ 

13. https://www.mozart-tx.com/