Jak poznat kvalitní probiotika? Podle čeho je skutečně vybírat

Regály lékáren i nabídka e-shopů jsou dnes probiotik plné. Jedna obsahují 10 miliard bakterií, jiná 50 nebo 100 miliard. Někde najdete tři probiotické kmeny, jinde deset, patnáct nebo ještě více.

Mohlo by se tedy zdát, že poznat kvalitní probiotika je vlastně jednoduché. Stačí najít největší číslo na obalu.

Jenže právě tady vzniká jeden z nejčastějších omylů při jejich výběru.

Kvalitní probiotika nepoznáte pouze podle počtu miliard CFU. Při výběru sledujte především konkrétní probiotické kmeny, jejich množství a stabilitu, způsob výroby, podmínky skladování a celkovou komplexnost produktu. Důležité je také to, pro jaký účel probiotika vybíráte. Vyšší počet CFU nebo větší počet kmenů proto automaticky neznamená kvalitnější probiotikum.

Jak tedy mezi desítkami různých produktů vybrat? Pojďme se podívat na jednotlivé parametry podrobněji.

Jak poznat kvalitní probiotika ve zkratce?

Pokud právě stojíte před regálem v lékárně nebo porovnáváte několik produktů na internetu, zaměřte se především na těchto sedm věcí:

1. Jaké konkrétní probiotické kultury a kmeny produkt obsahuje?
2. Kolik životaschopných mikroorganismů obsahuje a jak je údaj CFU deklarován?
3. Kolik různých probiotických kmenů obsahuje a dává jejich kombinace smysl?
4. Jak stabilní je produkt při skladování, přepravě i běžném používání?
5. Obsahuje vedle probiotik také prebiotické nebo postbiotické složky?
6. Jakým způsobem je vyroben?
7. Existují ke kmenům nebo produktu odborné podklady?

Právě kombinace těchto parametrů vám o kvalitě probiotik řekne podstatně více než jedno velké číslo na přední straně krabičky.

 

1. CFU je důležitý údaj. Není to ale žebříček kvality

Začněme číslem, kterého si při výběru pravděpodobně všimnete jako prvního.

CFU (Colony Forming Units) je údaj používaný pro vyjádření množství životaschopných mikroorganismů schopných vytvářet kolonie. Na obalech probiotik se proto běžně setkáte s hodnotami v řádu milionů nebo miliard CFU.

Je to důležitá informace.

Sama o sobě nám ale neříká, jak kvalitní daná probiotika jsou.

Produkt s 50 miliardami CFU není automaticky pětkrát kvalitnější než produkt s 10 miliardami. Stejně tak probiotika s největším číslem na obalu nemusí být automaticky nejlepší volbou.

Vedle množství mikroorganismů záleží také na jejich konkrétním druhu a kmeni, stabilitě, dávce, technologii výroby a dalších vlastnostech výsledného produktu.

Při výběru se proto neptejte pouze:

„Kolik miliard bakterií obsahují?“

Mnohem užitečnější otázka zní:

„Jaké mikroorganismy produkt obsahuje a co přesně se za uvedeným počtem skrývá?“

 

2. Sledujte konkrétní probiotické kmeny

Ani označení „obsahuje laktobacily“ ještě nemusí být dostatečnou informací.

U mikroorganismů totiž rozlišujeme rod, druh a konkrétní kmen. A právě konkrétní kmen je důležitý, protože ani mikroorganismy stejného druhu nemusí mít totožné vlastnosti.

V probiotických přípravcích se často setkáte například se zástupci rodů Lactobacillus, Bifidobacterium a s dalšími mikroorganismy využívanými v probiotických přípravcích.

U kvalitního produktu proto hledejte co nejtransparentnější informace o použitých kulturách.

Právě rozdíly mezi jednotlivými kmeny jsou také jedním z důvodů, proč neexistují jedny univerzálně nejlepší probiotika pro každého člověka a každou situaci.

Jiné parametry mohou být důležité, pokud vybíráte probiotika po antibiotikách, jiné pokud hledáte probiotika na dovolenou a jiné při dlouhodobé péči o střevní mikrobiom.

 

3. Znamená více probiotických kmenů automaticky lepší produkt?

Ne.

Na trhu najdete jak jednosložkové přípravky s jedním konkrétním kmenem, tak komplexní vícekmenová probiotikaobsahující deset nebo více různých kultur.

Vícekmenové složení může být zajímavé například tehdy, pokud hledáte komplexnější produkt pro každodenní péči o střevní mikrobiom.

Samotný počet kmenů ale opět není měřítkem kvality.

Dvacet různých kultur nemusí být automaticky lepších než promyšlená kombinace menšího množství dobře charakterizovaných kmenů.

U probiotik tedy neplatí jednoduché pravidlo „čím více, tím lépe“ – ani u CFU, ani u počtu kmenů.

 

4. Kvalitní probiotika musí být stabilní i v reálném životě

Kvalita probiotik se nepozná pouze podle toho, co obsahují v okamžiku výroby. Důležité je také to, v jakém stavu se dostanou až k vám a následně do organismu.

Probiotické mikroorganismy jsou živé a jejich životaschopnost může ovlivnit teplota, vlhkost, kyslík, způsob skladování i samotná přeprava.

U některých produktů proto výrobce vyžaduje skladování v chladu, jiné jsou díky svému složení a technologii výroby stabilní i při běžné pokojové teplotě.

To, že probiotika vyžadují lednici, samo o sobě neznamená, že jsou nekvalitní. Znamená to ale, že je potřeba důsledně dodržet jejich skladovací podmínky během celého řetězce – od výroby přes dopravu a sklad až po vaši domácnost.

Pokud se totiž produkt dostane mimo doporučené podmínky, může dojít ke snížení životaschopnosti části mikroorganismů.

Při výběru se proto ptejte:

• Vyžaduje produkt chlazení?
• Je potřeba dodržet chladový řetězec také během dopravy?
• Jaké teplotní rozmezí výrobce povoluje?
• Je produkt vhodný pro cestování?
• Je deklarované množství životaschopných kultur garantováno až do konce doby použitelnosti, nebo pouze při výrobě?

Probiotika stabilní při běžné pokojové teplotě mají velkou praktickou výhodu zejména při přepravě, každodenním používání nebo cestování. Nemusíte tolik řešit, zda několik hodin mimo lednici nebo cesta na dovolenou naruší podmínky, které výrobce vyžaduje.

 

5. Dívejte se na celý produkt, ne pouze na samotná probiotika

Některé přípravky obsahují pouze samotné probiotické kultury. Jiné pracují komplexněji a kombinují je také s prebiotiky nebo postbiotickými složkami.

Prebiotika mohou zjednodušeně sloužit jako substrát pro určité mikroorganismy našeho mikrobiomu, zatímco postbiotika souvisejí s neživými mikroorganismy a/nebo jejich složkami.

Samotná přítomnost prebiotik nebo postbiotických složek automaticky nezaručuje vyšší kvalitu produktu. Může ale znamenat komplexnější přístup než pouhou směs živých probiotických kultur.

Při výběru proto sledujte celé složení produktu, ne pouze seznam probiotických kmenů.

 

6. Zajímejte se o způsob výroby

Dva probiotické přípravky mohou obsahovat podobný počet CFU i kmenů, ale vznikat zcela odlišným způsobem.

Některé produkty pracují s namnoženými kulturami, které jsou následně stabilizovány například lyofilizací neboli sušením mrazem. Jiné vznikají prostřednictvím fermentace, během níž mikroorganismy pracují s okolním prostředím a dalšími surovinami.

Ani jeden způsob výroby automaticky neurčuje kvalitu produktu. Při porovnávání je ale dobré vědět:

• jakým procesem produkt vzniká,
• jak dlouho výroba probíhá,
• jak výrobce zajišťuje stabilitu mikroorganismů,
• kolik životaschopných kultur garantuje do konce doby použitelnosti,
• a co kromě samotných probiotických kultur výsledný produkt obsahuje.

U OM-X® probiotik Dr. Ohhira® probíhá fermentace podle varianty 3 až 5 let a probiotické kultury během ní pracují společně s vybranými rostlinnými surovinami. Výsledkem proto není pouze směs jednotlivých kultur, ale komplexní fermentovaný produkt.

Délka výroby ani samotná fermentace nejsou automatickým důkazem vyšší kvality, způsob výroby ale může být jedním z důležitých rozdílů mezi jednotlivými probiotickými přípravky.

 

7. Hledejte odborné podklady, ne jen marketingová hesla

„Premium.“

„Extra strong.“

„Ultra.“

„50 billion.“

Taková označení mohou na obalu vypadat působivě. O skutečné kvalitě produktu nám ale sama o sobě mnoho neřeknou.

Pokud hledáte opravdu kvalitní probiotika, zajímejte se také o to, co se nachází za marketingovou komunikací.

Ptejte se:

• Jsou jednotlivé kmeny jasně identifikované?
• Existují k použitým kmenům odborné studie?
• Existují data ke konkrétnímu výslednému produktu?
• Je známý výrobce?
• Je transparentně popsáno složení a způsob výroby?
• Má produkt delší historii používání?

Čím více relevantních informací dokáže výrobce poskytnout, tím lépe můžete jeho produkt skutečně posoudit.

 

Jak poznat kvalitní probiotika přímo podle etikety?

Teorie je jedna věc. Jak ale postupovat, když před sebou skutečně máte dvě nebo tři balení a chcete je porovnat?

Vezměte si etiketu a postupně zkontrolujte:

1. Jaké konkrétní mikroorganismy produkt obsahuje?
   Nestačí se spokojit pouze s obecným označením typu „laktobacily“. Hledejte přesnější informace o použitých kulturách a pokud možno také kmenech.
2. Kolik CFU obsahuje?
   Zjistěte množství životaschopných mikroorganismů a podívejte se také, k jakému okamžiku výrobce deklarovanou hodnotu vztahuje.
3. Kolik obsahuje kmenů?
   Počet si poznamenejte, ale nehodnoťte podle něj produkt izolovaně. Více neznamená automaticky lépe.
4. Jaké jsou podmínky skladování?
   Lednice, pokojová teplota, ochrana před vlhkostí – i to je důležitá součást praktické kvality produktu.
5. Obsahuje také prebiotické nebo postbiotické složky?
   Pokud hledáte komplexnější produkt, podívejte se na celé složení, ne pouze na seznam živých kultur.
6. Kdo a jak produkt vyrábí?
   U kvalitního výrobku byste měli být schopni dohledat původ, výrobce a alespoň základní informace o technologii výroby.
7. Existují odborné podklady?
   Marketingové tvrzení na krabičce je jedna věc. Publikované informace o kmenech, složení či konkrétním produktu jsou věc druhá.

 

Rychlé srovnání: co při výběru probiotik skutečně sledovat?

Parametr	Co nám říká	Znamená vyšší číslo automaticky vyšší kvalitu?
CFU	Množství životaschopných mikroorganismů	Ne
Počet kmenů	Kolik různých kultur produkt obsahuje	Ne
Konkrétní kmeny	Přesnější identifikaci použitých mikroorganismů	Nejde o počet, ale o konkrétní složení
Stabilita	Jaké podmínky produkt vyžaduje při skladování a přepravě	Důležitý praktický parametr
Prebiotické a postbiotické složky	Komplexnost celkového složení	Samotná přítomnost kvalitu negarantuje
Výrobní proces	Jakým způsobem výsledný produkt vzniká	Důležitý parametr při porovnávání
Odborné podklady	Co o kmenech nebo produktu skutečně víme	Důležitý parametr důvěryhodnosti

Jednoduché pravidlo? Nehledejte jedno největší číslo. Hledejte nejlepší kombinaci parametrů pro účel, kvůli kterému probiotika vybíráte.

 

A jak si podle těchto kritérií stojí probiotika Dr. Ohhira®?

Nechceme vám po celém článku o objektivním výběru probiotik jednoduše říct, že právě náš produkt je „ten nejlepší“.

Mnohem fér je ukázat vám jeho parametry.

A obrázek si můžete udělat sami.

OM-X® probiotika Dr. Ohhira®:

• obsahují 12 druhů bakterií mléčného kvašení,
• vznikají prostřednictvím 3 až 5 let dlouhé fermentace,
• při výrobě jsou využívány také vybrané rostlinné suroviny,
• výsledný fermentovaný komplex zahrnuje vedle živých kultur také další složky vznikající během fermentačního procesu,
• jejich vývoj je spojen s japonským mikrobiologem Iichiroh Ohhira, Ph.D.,
• historie OM-X® sahá několik desetiletí zpět,
• a produkt nevyžaduje běžné skladování v chladničce.

Právě způsob výroby, dlouhodobá fermentace a komplexnost výsledného produktu jsou důvodem, proč OM-X® nelze smysluplně hodnotit pouze podle jednoho čísla CFU.

Pokud tedy porovnáváte různá probiotika, doporučujeme udělat přesně to, co jsme popsali výše:

podívat se na celý produkt, nikoliv pouze na jeho největší číslo.

Nejčastější otázky o probiotikách

• Kdy je nejlepší užívat probiotika – ráno, nebo večer?
  Neexistuje jedna univerzální denní doba vhodná pro všechny probiotické přípravky. Optimální způsob užívání závisí na konkrétním produktu, použitých mikroorganismech i technologii zpracování. Proto se vždy řiďte doporučením výrobce konkrétního přípravku. Důležitější než hledání jedné „nejlepší hodiny“ bývá správné a pravidelné užívání.
• Je lepší užívat probiotika před jídlem, nebo po jídle?
  Ani zde neexistuje pravidlo platné pro všechna probiotika. Jednotlivé přípravky se liší svým složením, použitými kmeny i způsobem zpracování. Nejspolehlivější je proto respektovat doporučený způsob užívání uvedený výrobcem konkrétního produktu.
• Jak dlouho je vhodné probiotika užívat?
  Délka užívání závisí na konkrétním produktu, důvodu užívání i individuální situaci. Některé probiotické přípravky jsou určeny i k pravidelnému dlouhodobému užívání, jiné mohou být využívány v souvislosti s určitou konkrétní situací. Vždy proto respektujte doporučené dávkování a způsob užívání konkrétního přípravku.
• Za jak dlouho začnou probiotika působit?
  Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Záleží na konkrétních mikroorganismech a produktu, důvodu užívání i individuálních vlastnostech člověka. Probiotika proto není vhodné posuzovat podle očekávání okamžitého účinku po první dávce.
• Mohu užívat probiotika současně s antibiotiky?
  Probiotika se v souvislosti s užíváním antibiotik používají, důležitý však může být výběr konkrétního přípravku i načasování jeho užívání. Pokud užíváte antibiotika, je proto vhodné řídit se doporučením ke konkrétnímu přípravku a případně se poradit s lékařem nebo lékárníkem.
• Jsou probiotika vhodná pro děti?
  Existují probiotické přípravky určené také dětem. Vhodnost konkrétního produktu, doporučené dávkování i případné věkové omezení se však mohou lišit. U dětí se proto vždy řiďte určením a doporučeným dávkováním výrobce a v případě pochybností se poraďte s pediatrem nebo lékárníkem.
• Mohu kombinovat více různých probiotik?
  Kombinace několika probiotických přípravků nemusí automaticky znamenat lepší výsledek. Jednotlivé produkty mohou obsahovat stejné nebo rozdílné mikroorganismy a jejich kombinací se může výrazně změnit celkové přijímané množství. Pokud chcete současně užívat více probiotických přípravků, zejména dlouhodobě, je vhodné jejich složení nejprve porovnat a v případě nejistoty se poradit s lékařem nebo lékárníkem.
• Jak poznám, že jsou probiotika správně skladovaná? 
  Vždy se řiďte podmínkami uvedenými výrobcem. Některé probiotické přípravky vyžadují chlazení, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě. Pokud byl produkt vystaven podmínkám mimo doporučené rozmezí – například dlouhodobě vysoké teplotě – nemusí být možné pouhým pohledem poznat, zda došlo ke změně jeho vlastností. V takovém případě je vhodné obrátit se přímo na výrobce nebo distributora.

Jaká probiotika tedy vybrat a která jsou nejlepší?

Jedna univerzálně nejlepší probiotika pro každého člověka neexistují.

Každý máme odlišný střevní mikrobiom a jiný zdravotní stav, jídelníček, životní styl i důvod, proč probiotika hledáme. Stejný produkt proto nemusí každému vyhovovat úplně stejně.

Existují ale parametry, podle kterých lze při výběru kvalitních probiotik postupovat podstatně lépe než jen podle ceny nebo největšího čísla na obalu.

Dobrá probiotika by měla mít především:

• jasně identifikované a dobře charakterizované mikroorganismy,
• odpovídající množství životaschopných kultur,
• dobrou stabilitu při skladování a přepravě,
• transparentní a kvalitně zvládnutý výrobní proces,
• smysluplné a ideálně komplexní složení,
• minimum zbytečných příměsí a jasně deklarované alergeny,
• relevantní odborné podklady.

Vyšší počet CFU nebo větší množství kmenů přitom automaticky neznamená lepší probiotika. Stejně tak samotná fermentace, délka výrobního procesu nebo přítomnost prebiotik či postbiotických složek nejsou samy o sobě zárukou kvality.

Kvalitní probiotikum je potřeba posuzovat jako celek a vždy také s ohledem na to, pro koho a k jakému účelu je určeno.

Jedna věta na závěr

Nejlepší probiotika nejsou ta s největším číslem na obalu, ale ta, která kombinují vhodné a dobře charakterizované mikroorganismy, odpovídající množství životaschopných kultur, stabilitu, kvalitní výrobní proces, smysluplné komplexní složení a odborné podklady – a zároveň odpovídají vašim konkrétním potřebám.

A právě proto při nákupu neporovnávejte jen přední strany krabiček.

Otočte je a začněte číst, co skutečně obsahují a jak vznikají.